Články
Skokani aneb Bull žabáci
Již jsme si představili běhací disciplíny a skoky do výšky. Tím ale skokové disciplíny bull sportů zdaleka nekončí. Na závodech pro bull plemena se soutěží také ve skoku do dálky, přeskoku a-frame nebo třeba v překážkové dráze. Mohlo by se zdát, že takové hopsání je spíše pro králíky či žabáky, ale pojďme se podívat, že bulíci jsou přímo stvořeni pro všelijaké skákání a jako všechny ostatní sporty je to moc baví.
Long jump
Skok do dálky má dvě varianty, buď se skáče přes bednu do písku, nebo přes tyčky. Častější variantou uplatňovanou na závodech bývá long jump přes tyčky. Ty jsou umístěny na dřevěné konstrukci, kdy první tyčka je nejníže a tyčky jdou postupně nepatrně výš. Přidává se po 10ti centimetrech, začíná se na libovolné délce, přičemž většinou je stanoveno minimum kde začít. Long jump se bez 2 handlerů neobejde (pouze pokud je pes naučený čekat na místě a skákat až na povel, ale i tak je pro závod lepší, když jsou na to dva). Jeden psa vypouští z dostatečné vzdálenosti, druhý psa láká na návnadu. Za platný je považován skok, kdy pes neshodí žádnou tyčku. Povoleny jsou většinou 3 fauly. Pes s nejdelším skokem vítězí. Za výborné jsou u pitbulteriérů považovány skoky od 4,5 metru, rekordy se pohybují okolo 5,5 metru, přičemž lépe jde tato disciplína fenkám. U stafbulíčků je to 3,5 – 4,5 metru.
Při variantě přes bednu jsou skočeny delší vzdálenosti, než přes tyčky. U pitbulteriérů je to i 5-7 metrů, u stafbulíčků 4-5 metrů. Provedení vypadá tak, že pes se rozbíhá z určité vzdálenosti před dřevěnou bednou, poté skočí na bednu, odrazí se a letí vzduchem za návnadou (nejčastěji střapec na udičce nebo nějakém delším klacku). Pak dopadá do písku.
Classic jump
Klasický skok do výšky jako u lidí s tím rozdílem, že psi neskáčí přes jednu laťku, ale přes několik latěk na kovové nebo dřevěné konstrukci. Laťky se přidávají do výšky nad sebe a například u pitbulteriérů klidně do výšky 130 a více centimetrů. Obvykle má pes možnost 3 faulů. Faulem se rozumí shození jedné nebo více tyček. Pes se může a nemusí lákat na návdadu. Vyhrává pes s nejvyšší přeskočenou výškou. Tato disciplína zatím v Čechách na závodech není moc často zařazována.
A-frame
Na realizaci této disciplíny slouží překážka ve tvaru A přesně určených rozměrů. Pes má za úkol přeskakovat přes ni tam a zpět (1 přeskok) po dobu jedné minuty. Pes s největším počtem přeskoků vyhrává a při shodě se většinou dělá druhé, rozhodující kolo. A-frame, neboli áčko je velmi technická disciplína, kdy je důležité psa správně naučit otočky a odrazy, aby si neplýtval čas a co nejefektivněji danou minutu využil. Psa handler láká na návnadu (pešek, míček, střapec aj.). I handler musí mít skvěle zvládnutou techniku, kde stát, jak se pohybovat, jak hýbat návnadou. Nesmí se psa dotýkat ani ho svým tělem udržovat na překážce. Nechtěné letmé doteky nevadí. Je to alchymie! Dobří pitbulové skáčou až k 50ti přeskokům, stafbulíčci ke 45ti. Chycení návnady někde je a někde není považováno za faul.
Monkey track
Neboli opičí dráha, velmi podobná agility, bývá často osočována z toho, že to není bull sport. Ale již má mnoholetou tradici, ačkoli je škoda, že není tak často obsazována do závodů. My ji poprvé viděli na Staf bull show, kterou každoročně pořádá Daniel Žďárský a jeho Lucky bull team v Praze. Dan je rozhodně na tutu disciplínu se svými psy přeborník. Je to tedy dráha, kdy běží společně handler a pes na vodítku. Pes zdolává při běhu překážky jako skočky, houpačku, kladinu, tunel, slalom, proskakovací kruh a podobně. Handler pouští vodítko jen pokud to daná překážka vyžaduje (kruh, tunel) a k další překážce již musí opět běžet s vodítkem v ruce. Každá chyba je časově penalizována. Tato disciplína je snad nejvíce ze všech o souhře psa a jeho handlera. Pes musí skvěle umět všechny překážky, handler ho musí vést ideálně stále u jedné nohy, jakékoli přebíhání psa sem tam přidává vteřiny navíc. A samozřejmě, nejrychlejší vyhrává, takže musí oba běžet co nejrychleji. Já po monkey tracku vždy marně hledám plíce. Antonio opičí dráhu miluje, je to naše TOP disciplína. I proto jsme letos uspořádali v Berouně Monkey track day a rádi bychom v tom pokračovali i příští roky.
Ač dříve tyto disciplíny příliš často na závodech nebývaly, nyní se těší především a-frame a long jump skoro stejně častému obsazování jako ostatní (původní) disciplíny. Nácvik všech skokových disciplín bývá náročnější technicky i co se poslušnosti psa týče. Správný odraz a dopad je velmi důležitý, je potřeba, aby psovi vycházel dobře krok. K nácviku těchto složitostí pomáhá a často se používá také tzv.Skoková gymnastika. Ta se běžně trénuje stejně jako obrany, bull sporty, agility a jiné psí sporty. Pomáhá psům nejen lépe se připravit na skokové disciplíny, ale také pomáhá při učení skoků u štěňat, při rekonvalescenci po zranění (nabírání svalové hmoty a znovunabírání síly) a je skvělá i pro zabavení psích seniorů (trénuje např. Eliška Dolníčková).
Skoky do vody
Stále větší oblibě se těší také skoky do vody. Již několik let se pro bull plemena pořádájí závody v Bull Edenu v Bohdanči. Na nich krom skoků může pes soutěžit v potápění nebo plavání na čas. Tréninky si můžete domluvit na tomtéž místě, fungují od jara až do podzimu. Nově je bazén pro psy pro trénink také v Pražském Pesoparku. Vodní disciplíny jsou úžasné nejen pro psí milovníky vody a veškerého ráchání, ale také pro psy, kteří z důvodu nějaké zdravotní indispozice klasické disciplíny dělat nemohou. Zároveň krásně pomáhají osvalení celého psího těla a lepší kondici psa (takové plavání je jako trénink prostě k nezaplacení).
Medailonek – Maybe
Maybe je nádherná drobounká a přitom nohatá fenka amerického pitbulteriéra. Narodila se 10.července 2017 a já ji znám už z dob, kdy jí byly pouhé 3 měsíce, i když žíhano-bílá, tak ladnější a elegantnější skoro-dvojnice mého Antonia J Maybe i s paničkou jsou velké sympaťandy a jsem ráda, že se vydaly na dráhu bull sportů, protože Maybe je vyloženě talent a všestranná bull sportovkyně. Na tom jí nikterak neubírá fakt, že váží pouze nějakých 18kilo. Je rychlá v běhání ať už na treadmillu nebo na ovále pro chrty, svými časy doslova trhá rekordy. Výborně jí jdou i veškeré skokové disciplíny, což dokazují tato obdivuhodná čísla – wall climbing 340cm, classic jump 120cm a její naprosto parádní long jump 570cm. Dívat se na ni při práci je nádhera a pastva pro oči, tato supr dvojka mě baví o to víc, že je milá, skromná a na nic si nehraje. A úžasných lidí není v životě nikdy dost a úžasných psů se prostě nejde nabažit. Vzhledem k tomu, že Maybe teprve byly 4 roky, věřím, že má ještě hodně svých sportovních úspěchů před sebou a přeji jí k tomu hodně štěstí a zdraví.
Rady a tipy:
- Věnujte pozornost péči o psího sportovce i tím, že mu pravidelně dopřejete fyzioterapii. Krásně psa uvolní a uleví problémovým partiím. Supr přístup a maximálně profesionální fyzioterapeutky najdete ve physiodog – www.physiodog.cz
- Pokud chcete mít úspěchy v bull sportech, pilujte s pejskem poslušnost, takové odložení v sedě nebo vleže, klid a soustředění dělají při sportovních výkonech divy ! Pokud Vás nebaví trénovat o samotě, např.v Uhříněvsi v Pesoparku můžete vyhledat Miroslava Tošnara, výcviku psů se věnuje přes 20 let a k tomu je to vynikající obranářský figurant.
- Nezapomeňte, že i u bull sportů platí staré známé „v nejlepším přestat“ .. takto ukončený trénink je zárukou, že i příště se Váš pes na danou disciplínu bude těšit J
A já se na Vás budu těšit příště s článkem Bull siláci (tow, hang time, trust load up..)
Text: Marie Schmarczová, foto: Irena Vanišová a archiv autorky